Článek do společenského časopisu zabývající se fenoménem fake news je vynikajícím příkladem, jak zpracovat maturitní písemnou práci. Tato vzorově vypracovaná maturitní písemka z češtiny 2019 jaro ukazuje, jak kriticky přistupovat k informacím a rozpoznat falešné zprávy. Nový Amos vám přeje úspěšné složení nejen maturitní písemky z češtiny, ale i dalších zkoušek. S dostatečnou přípravou a správným přístupem dosáhnete skvělých výsledků. A také přejeme mnoho skvělého hodnocení i v ostatních maturitních předmětech. Společně to dáme a maturitu uděláme. Pojďme se tedy podívat na tu vzorovou písemku na jedničku a pojďme si i říct, proč by tento vzor skvělé hodnocení získal.
Zadání článku do společenského časopisu, které se objevilo v ostré maturitní písemné práci z češtiny v roce 2019 na podzim
Fenomén fake news
VÝCHOZÍ TEXT
„Evropská unie chce zakázat Ř!“ Zpráva s tímto titulkem, která původně byla zveřejněna jen na recesistickém webu, vyvolala před několika lety značný rozruch. Psalo se v ní, že Evropská lingvistická rada spadající pod EU rozhodla o zrušení hlásky Ř. Eliminací problematických znaků a hlásek se prý zjednoduší komunikace v EU, tak to alespoň ve zprávě vysvětloval jakýsi jazykovědec František Měch. Žádná lingvistická rada ale neexistuje, stejně smyšlená je i postava citovaného jazykovědce. Satirickou zprávu ovšem převzala jako zaručeně pravdivou velká část českých médií, „rozhodnutí rady“ dokonce komentovali i někteří politici.
Falešné zprávy jsou staré jako lidstvo samo, s rozvojem internetu a sociálních médií se však stávají zbraněmi hromadného ničení. Na co si má čtenář dávat pozor, aby rozlišil seriózní zprávy od fake news neboli falešných zpráv?
(Věda pro každého 1/2018, www.e-bezpeci.cz, upraveno)
ZPRACOVÁNÍ: článek do společenského časopisu zabývající se fenoménem fake news (funkce výchozího textu informativní)
Vzorové vypracování slohového útvaru článek do společenského časopisu v ostré maturitní písemné práci z češtiny v roce 2019 na podzim
Fenomén fake news: Jak se bránit dezinformacím?
V dnešní době, kdy jsou informace šířeny rychlostí blesku, se setkáváme s fenoménem fake news čím dál častěji. Falešné zprávy, nebo-li fake news, se staly běžnou součástí našeho informačního prostoru. Tento článek si klade za cíl osvětlit, jak tyto dezinformace rozpoznat a jak se proti nim bránit.
Fake news jsou často vytvářeny s cílem ovlivnit veřejné mínění nebo získat finanční zisk. Mohou vypadat velmi důvěryhodně a často využívají emocionálně nabité titulky, které mají za úkol upoutat pozornost. Příkladem může být zpráva o údajném zákazu hlásky Ř Evropskou unií. I když byla tato zpráva původně satirická, mnohá média ji převzala jako pravdivou a vyvolala tak značný rozruch.
Jak tedy poznat falešnou zprávu? Prvním krokem je ověření zdroje. Důvěryhodné zdroje mají obvykle dobrou reputaci a jasně uvedené autory. Dalším krokem je hledání dalších zdrojů, které zprávu potvrzují. Pokud je zpráva prezentována pouze na jednom místě, je pravděpodobné, že je falešná. Je také důležité zkontrolovat datum zveřejnění. Staré zprávy mohou být znovu šířeny, aniž by byly relevantní k aktuálnímu dění.
Dále je dobré zamyslet se nad samotným obsahem zprávy. Pokud zní příliš dobře nebo špatně, aby to byla pravda, možná to opravdu není pravda. Falešné zprávy často používají emocionální manipulaci, aby získaly větší dosah. Například zprávy, které vyvolávají strach, zlost nebo nadšení, mohou být vytvářeny s cílem vyvolat silnou emocionální reakci.
V neposlední řadě je důležité se vyhnout sdílení neověřených informací. Pokud narazíte na zprávu, která vás šokuje nebo zaujme, nejdříve si ji ověřte, než ji budete sdílet s ostatními. Tím můžete přispět k omezení šíření fake news.
Fenomén fake news je vážný problém, který může mít dalekosáhlé důsledky. V boji proti dezinformacím je klíčové být informovaným a kritickým čtenářem, který si dává pozor na to, co čte a sdílí.
Proč by tento vzor článku do společenského časopisu získal u maturitní písemné práce z češtiny vynikající hodnocení?
Splnění zadání: Práce odpovídá zadání, článek se zabývá fenoménem fake news a obsahuje informativní prvky.
Titulek: Titulek „Fenomén fake news: Jak se bránit dezinformacím?“ je výstižný a přitažlivý pro čtenáře.
Struktura: Článek je logicky strukturován do úvodu, hlavního obsahu a závěru.
Styl a jazyk: Jazyk je srozumitelný a přístupný, vhodný pro širokou veřejnost (např. „Fake news jsou často vytvářeny s cílem ovlivnit veřejné mínění“).
Použití příkladů: Práce obsahuje konkrétní příklady, které ilustrují problematiku (např. „Příkladem může být zpráva o údajném zákazu hlásky Ř Evropskou unií“).
Informační hodnota: Článek poskytuje čtenářům užitečné rady, jak rozpoznat a vyhnout se fake news (např. „Prvním krokem je ověření zdroje“).
Plynulost textu: Text plyne plynule a udržuje čtenářovu pozornost od začátku do konce.
Originalita: Článek přináší originální pohled na problematiku fake news a nabízí praktické rady.
Relevance: Obsah je relevantní k současným problémům ve společnosti a má edukativní hodnotu.
Emocionální apel: Autor úspěšně využívá emocionální apel k tomu, aby čtenáře motivoval k odpovědnému přístupu k informacím.